2. světová válka. Kdo by neslyšel o nejděsivějším konfliktu v dějinách lidstva? Málo se ale ví, že proti Hitlerovi bojovaly také ženy. Vítej ve společnosti jedné z nejstatečnějších agentek 2. světové války.
Být tajnou agentkou není žádná legrace. Zvlášť když zuří 2. světová válka a nacisté mají zvláštní talent vyčenichat nepřítele jako honicí psi. Musíš mít nervy jako z oceli, zvládat několik jazyků a také umět zacházet se zbraněmi. Přesně tyto vlastnosti měla britská agentka Pearl Witheringtonová. Když v roce 1940 Němci dobyli Francii, mladá Pearl s maminkou a se třemi sestrami uprchla do svobodné Velké Británie. V Londýně si našla místo na ministerstvu letectva. Nudná práce v kanceláři ji ale nebavila. Chtěla se zapojit do odboje proti nacistům. V roce 1943 proto podala přihlášku do speciálních jednotek SOE, které tajně bojovaly ve Francii.
Dobrodružství začíná
SOE bylo zvláštní oddělení britské zpravodajské služby (jde o zkratku z anglického Special Operations Executive – „Oddělení pro zvláštní operace“). Jeho cílem bylo provádět v zemích obsazených Němci špionáž a sabotáže (prostě kazit vše, o co se nepřítel pokouší). Pro tuto činnost SOE cvičilo agenty z řad britských občanů, ale také ze zemí, které nacistické Německo okupovalo. Díky perfektní angličtině a francouzštině, výborné paměti a odhodlání mladou ženu do zpravodajské služby přijali.
Když se nedaří, tak se nedaří
Čekal ji pěkně tvrdý výcvik. Musela se naučit, jak přežít na Němci ovládaném území. „Náš výcvik, kterým jsme prošly společně s muži, byl čistě vojenský. Byly jsme připraveny je nahradit v boji,“ řekla o něm Pearl. I když byla nejlepší střelec ve skupině, na své učitele dojem neudělala. Ti ve zprávě uvedli: „Je spolehlivá, ale není to rozený vůdce.“ To se tedy pěkně mýlili! Na počátku akce se Pearl moc nedařilo. Dvakrát se pokoušela vyskočit z letadla při výsadku do Francie, dvakrát to musela vzdát kvůli špatnému počasí. Nakonec jí to vyšlo, ale jako naschvál netrefila plánované místo přistání. Dokonce utopila dva kufry s osobními věcmi v rybníce. To nejdůležitější ale zachránila – tajné zprávy zašité v lemu sukně. Odhodlaná Pearl se přesto nevzdala a v dráze špiónky pokračovala. Nejdřív pracovala jako kurýr pro francouzskou odbojovou skupinu, které velel muž s krycím jménem Hector. Jednou dokonce ujela 80 kilometrů na kole, aby doručila kódovanou depeši. Když zjistila, že je místo střežené nacisty, vzala kolo na ramena a v zimě přebrodila ledovou řeku.
Nečekaně těžká zkouška
Co se však nestalo. Jejího šéfa Hectora v květnu 1944 zatkla německá tajná státní policie – gestapo. Mladá Britka, které bylo teprve 29 let, se ze dne na den stala hlavou 3000 partyzánů! Jak se dalo čekat, brzy prošla zatěžkávací zkouškou. Krátce po vylodění Spojenců v Normandii v roce 1944 skupinu odhalili nacisté. Během tvrdého boje padla celá řada odbojářů. Pearl Witheringtonové se ale podařilo uniknout a partyzánskou skupinu zase postavila na nohy. Shromáždila více než 1500 mužů a nacisté se před ní začali třást strachem. Měli proč. Během války Pearl se svou skupinou osmsetkrát (!) vyhodila do vzduchu železniční trať mezi městy Paříž a Bordeaux. Bránila tak Němcům přisouvat posily do boje s Američany a Brity. „Kdo tuto ženu předá gestapu, dostane milion franků,“ šeptalo se mezi francouzským obyvatelstvem. Přesně takovou částku nacisté vypsali za její dopadení. Nikdy se jim však Pearl nepodařilo polapit. Ona ale zůstala skromná. „Nemyslím si, že jsem hrdinka. Vůbec ne. Jsem jen obyčejný člověk, který dělal svou práci během války,“ zhodnotila své hrdinství.
Hrdá bojovnice
V září 1944 se Pearl vrátila do Velké Británie a vdala se. Po skončení války byla někdejší agentka, nyní již paní Cornioleyová, navržena na udělení řádu, který propůjčovala francouzská armáda. Jenže v tom byl háček. Jako žena takové ocenění dostat nemohla, bylo jen pro muže. Když jí místo toho nabídli britské vyznamenání, odmítla. Proč? Považovala to za omezování žen. Řád britského impéria přijala až v roce 2004 z rukou britské královny Alžběty II. To jí bylo devadesát let. Výjimečná žena zemřela o tři roky později v rodné Francii. Takový příběh by si žádný spisovatel nevymyslel.