Obejdu se i bez ptáků
Ve 20. století sestrojil ruský konstruktér Igor Sikorský první fungující helikoptéru. I když jeho vrtulník využívá jiné principy, říká se, že ho inspiroval právě nákres vzdušného šroubu Leonarda da Vinci. Ten totiž uvažoval i o možnostech využití vrtule. Vypozoroval, že zařízení ve tvaru šroubu se při rychlém otáčení bude do vzduchu zavrtávat stejně jako šroub do zdi. Jak už ale bylo zvykem, Leonardo nedomyslel, jak helikoptéru pohánět. Prý ji měli řídit čtyři muži stojící na hlavní plošině pod šroubem. Ti měli otáčet klikami, aby se vrtule roztočila. A to samo sebou ke vzlétnutí nestačí a Leonardův vynález zůstal jen na papíře. Nicméně jeho nápad inspiroval první skutečné letecké konstruktéry, a to přece není málo!
Stan místo padáku
Na konci 15. století nakreslil Leonardo obrázek muže, který se drží něčeho, co vypadá jako pyramida nebo stan. Přesně takový, jaký používali římští vojáci. Vedle něj si poznamenal, že s tímto zařízením je možné skočit z jakékoli výšky a nezranit se. Chceš to vyzkoušet? Pozdě! Už to za tebe udělal jiný blázen. Anglický parašutista Adrian Nicholas, který vyskočil s replikou Leonardova padáku z horkovzdušného balónu z výšky tři tisíce metrů. Jak si myslíš, že dopadl. Přežil. I když trošku podváděl, protože měl v záloze moderní padák, který nakonec použil. Přesto dokázal, že se skutečně jedná o první padák na světě. Konečně! Renesanční génius by určitě skákal radostí, že alespoň některý z jeho leteckých vynálezů uspěl i v 21. století!
Další Leonardovy úžasné vynálezy
Leonardo byl bezpochyby velký vynálezce, ale ve skutečnosti vzniklo velmi málo jeho vynálezů. Jedním z takových zařízení byl vodoměr pro florentského kupce Bernarda Ruceallaie. Dodnes nás ale fascinují jeho dokonalé nákresy strojů, které bys mohl sestrojit bez jakýchkoli úprav. Leonardo se zabýval i dýcháním pod vodou a dochovaly se kresby jednoduchých masek a skafandrů. Představ si, že dokonce navrhl i ponorku, ale chtěl ji před lidstvem utajit. Proč? Bál se totiž, že by ji lidstvo zneužilo. V jeho rozsáhlých denících také najdeš skici samohybného pružinového vozidla se třemi koly a volantem nebo předchůdce tanku. Co ale mistr zřejmě nevymyslel, byl první bicykl, ačkoli se to někdy říká. Tento mýtus vznikl v sedmdesátých letech 20. století při rekonstrukci jednoho z jeho spisů. V deníku se našla kresba prvního jízdního kola, která ale nepochází z ruky mistra Leonarda. Dodneška si ale můžeš koupit tričko s domnělým „Leonardovým bicyklem“ na slavném florentském tržišti u kostela San Lorenzo. Tak je tento výmysl zakořeněný. Není lepší tričko s opravdovým Leonardovým výtvorem?
Ahoj, jmenuji se Leonardo da Vinci a narodil jsem 15. dubna 1452 v malé vesnici Anchiani poblíž italského městečka Vinci. Ano, to je to místo, které mi dalo příjmení. Moje maminka byla šestnáctiletá služebná Katka a tatínek pětadvacetiletý notář Ser Piero da Vinci. Narodil jsem se jako nemanželské dítě, ale taťka mě měl rád a žil jsem v jeho domě. V patnácti letech jsem se učil u tátova kámoše malíře Andrei del Verochia. Ve třiceti mě začalo pálit dobré bydlo. Tak jsem odešel z Florencie. Pracoval jsem jako vojenský a námořní inženýr ve službách milánských vévodů. Vymýšlel jsem i hrůzostrašné stroje. Za svůj život jsem popsal více než 7 tisíc stran svých deníků. Zabýval jsem se malířstvím, sochařstvím, stavitelstvím, matematikou i rostlinami. Občas jsem pitval i mrtvé lidi. Na stará kolena mi francouzský král propůjčil titul prvního královského malíře, architekta a mechanika. To bylo od něj milé. 2. května 1519 jsem v šedesáti sedmi letech zemřel. Škoda, život jsem měl rád jako málokdo. Taky si myslíš, že jsem byl větší snílek než vynálezce?
