Drancování vítězí nad rozumem
Během velikonoční neděle roku 1656 se vyřítí z lesů hordy rozzuřených vesničanů a zaútočí na město. Nikoho nenapadne, že právě baron Szlichtyng, který si zavázal všechny občany ve městě přísahou věrnosti, už druhý den tajně uprchne. Po zprávě o jeho útěku každopádně berou nohy na ramena i další měšťané. Město je vydáno na milost a nemilost dobyvatelům. I když se zpočátku zdá, že zvítězí zdravý rozum, druhý den po obsazení města už vesničané drancují a pobíjejí každého, kdo jim přijde do cesty. Nenáviděné protestantské centrum se ocitá v plamenech.
Útěk přes močály
Už není čas váhat. Jan Amos Komenský se rozhodne k útěku. Jinak by ohrozil životy své rodiny (v té době je podruhé ženatý a má čtyři děti)… V rychlosti nechává vykopat v podlaze svého lešenského domu jámu, do které ukládá nejcennější knihy a rukopisy. Na poslední chvíli opouští planoucí město a nebezpečnou cestou přes močály se dostává do bezpečí. Útočiště celé jeho rodině poskytuje jeden český protestantský šlechtic, který žije na území Slezska. Komenský však nemá stání. Většina z jeho díla zůstala v hořícím městě. Nakonec šlechtic podléhá jeho naléhání a posílá několik jezdců, včetně písaře, který s Komenským hloubil spásnou jámu, s vozem na lešenské spáleniště.
Doživotní ztráta
Zvláštní družina však rozechvělému starci přiváží nazpět špatné zprávy. Jeho dům do základů vyhořel a s ním i veškerý majetek. Rozsáhlá knihovna i spisy připravené k tisku jsou ty tam. Nejvíce Komenského bolí ztráta mnohasvazkového Pokladu jazyka českého – česko-latinského slovníku, k němuž sbíral slovo od slova více než čtyři desetiletí. Opatrně bere do rukou zbytky ohořelých stránek. „Skutečně zbylo jen těchto pár listů?“ nevěří svým očím. „Ano,“ odpovídá mu zkroušeně písař. „Stojím ve světě opět jako žebrák,“ pronáší zdrcený Komenský a v očích se mu lesknou slzy. Jeho svět se opět zhroutil jako domeček z karet. „Té ztráty přestanu želeti jen tehdy, až přestanu také dýchati,“ dodává. Nakonec umírá o 14 let později – 15. listopadu 1670 v Amsterdamu ve věku 78 let.
Ve stejné době jako Komenský žil v nizozemském Amsterodamu také slavný malíř Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606–1669). Zanechal za sebou velké množství obrazů a mezi nimi i jeden s názvem Portrét starého muže (1665), který je pravděpodobně portrétem Komenského. O jejich vzájemných stycích se doposud hodně spekulovalo, ale historikové se v poslední době k myšlence, že na obraze, který po dlouhá léta patřil do sbírek bohatého italského rodu Medicejů, je skutečně Komenský, přiklánějí stále častěji.
